pátek 25. března 2016

  Jejda jejda, pět let. Tak dlouho jsem sem nenapsala ani písmenko. Co se u nás odehrálo?
  Můj malej chlapeček dělá autoškolu a letos si střihne maturitu, která ho nechává ledově klidným. Já narozdíl od něj od prosince nespím a jen se nesměle vyptávám zda by se neměl nějak připravovat. Vždy jsem ujištěna, že učení je pro sraby a tvrďáci to daj levou zadní, vždyť letecký mechanik je v podstatě odpočinkový obor.... Absolvovali jsme maturitní ples, já místy se slzou v oku (jsem děsnej cíťa) a na mou poznámku, že jsem si myslela, že se toho nedožiju mi bylo odpovězeno: Když se ti to tak líbí, můžu zařídit, aby sis to zopakovala i příští rok!  Grrrrrrrrrrrrrr
  Vůbec je synek vypečenej. Chtěla jsem si s ním zatančit-povídám-To mě Juráši provedeš, viď? A on na to: Ne, vyvedu, ze sálu a tam budeš, dokud tě ty nápady nepřejdou. Chjo
  Eli navštěvuje šestou třídu a je celý den na přesdržku. V jednom kuse s tabletem, který odkládá jen aby mohla vzít mobil. Drzá až vyzývavá.... Jak já se těším až mě trefí stařecká demence.

Žádné komentáře:

Okomentovat