No tak dušičky a každoroční podzimní depku jsem tak nějak přečkala a jsem zas tady. :-) Naordinovala jsem si spoustu práce, takže mám umytý okna i nábytek, vypucovanej koberec u dětí, přebraný skříně.... Ještěže to je jen jednou do roka  :-))
    Mimochodem, velmi by mě zajímalo, kde se ve skříních berou ty nepotřebný věci, vím jistě, že já je tam nedávala, přesto jsem jich dvě tašky odnesla do práce a plnej polštářovej povlak vyhodila. Záhada asi nějaká...
    Naše Eli má perlící období-psala úkol ( píše zásadně s otcem, při psaní úkolů bývám nebezpečná, Juráš dodnes vzpomíná, jak jsem ho naučila psát M) a pila otci svému krev více než obvykle, proto na ni zvýšil hlas. Potom měli vystřihnout písmenka-Eli mu povídá:" Já vystřihnu jedno a ty zbytek, za to, že jsi křičel na svou milovanou holčičku!"  :-))
    O tom, jak má tátu přečteného svědčí i fakt, že na na můj vkus velmi velmi mírnou prosbu, zda by mu neuvolnila místo u notýsku, že by jí pustil pohádku zkrabatila nosánek, zamyslela se a povídá: Ne, nepustila, ty mě máš rád a pustíš mi ji stejně. smajločimakroutící
    V noci se chodí sáčkovat k nám do postele ( je to pokrok, ještě v létě s námi normálně regulérně spala, už jsem se smiřovala s tím, že až v pozdějším věku přivede přítele, jen nám oznámí mámo táto, šoupněte se ať se vejdem... ) , tak jsem v nějakým záchvatu osvícení na ni zkusila, že se mi zdálo o Ježíškovi a ten řekl, že jí nepřinese žádné dárky když nebude spát ve své posteli. V první chvíli byla vykulená a dušovala se, že už teda bude, asi za hodinu přijuchal živitel z kolbenky a Eli hned: Mamííííí, honem tátovi řekni, co se ti zdáloooo!!! Po zopakování mého "snu"  najednou zbystřila a ptala se: Mami, jen jestli ty nekecáš, jak ten Ježíšek vypadal??? Na to já že nevím, že se mi to přece zdálo a už si to nepamatuju. S velkou úlevou v hlase prohlásila: Aháááááááááááá, to byl sen, to není pravda, to mužu s váma spát!!!!  A bylo. Má vize posunování se nabývá konkrétních rozměrů...
     Ovšem co se jí povedlo na hřbitově....Ví, že se na hřbitově neběhá a nekřičí-a opravdu to důsledně dodržuje, dokonce i nás napomíná :-))  Letos jsem šla zapílit svíčky i manželům svých kolegyň a měla jen zběžné povědomí, kde se dotyčné hroby nachází, proto jsem trochu hledala, Eli samozřejmě se mnou. Nevěnovala jsem pozornost tomu, že něco mumlá, až po chvíli jsem zaostřila a moje sladká holčička chodila po hřbitově a tichounce si zpívala: Na hrobě seděla příšera.....
     Chjo, myslíte, že z toho vyroste????? :-))