Při brouzdání po blozích (blogách???) jiných jsem si řekla, že by bylo fajn mít svůj. Jen tak si psát a za rok se divit, co jsem to vyplodila za úžasné věci. :-)) Navíc, s tou mou pamětí to jde od deseti do mínus patnáct a třeba bych objevovala deja vu...  No, jen jsem pomyslela a založila, někdy jsem velmi rychlá. Napsala jsem krátkou větičku abych ozkoušela jak moc jsem dobrá a chápu polopatickou nápovědu a ...... zapoměla. Vůbec jsem netušila, jak se dostanu zpět, zkouším to dva dny. Povedlo se, dokonce KOMETÁŘ!!!!! Vlku, dík, i k tobě chodím špízovat.                                                                                 No, tak teď něco napíšu, myslela jsem si. Hm, ale ne do komentářů, něco jako nový příspěvek by to chtělo. Asi pět minut trvalo mému starému unavenému mozku pochopit, že se musím přihlásit. No problém, teď to už bude hračka. Byla by, kdybych si pamatovala heslo. Psala jsem už o své paměti? Jooo, psala, tak to je důvod, proč mám jen dvě hesla a metodou pokus-omyl jsem našla to správné. Blog jsem si dala do záložek a doufám důkladně ukryla před svým pubertálním synem-je drzý až vyzývavý a tohle by ho teda myslím doooost pobavilo, heslo dala do správce hesel a teď to už pofrčíííííííí!!! Hezký den.