Nějak to flákám. Vím, jsem děsná. Využívala jsem poslední pěkné dny k zazimování zahrady, tak nějak jsem ještě vstřebávala poslední hřejivé paprsky sluníčka a snažila se udělat jejich zásobu.
  Živitel neustále slibuje rekonstrukci, no rekonstrukce je možná silné slovo, zkrátka jsem si vymyslela několik zásahů do dětského pokoje a nutně ho k tomu potřebuju. Jelikož to má nahlášeno od března, jak ho znám, v lednu začne. :-) No co, jsou důležitější věci.
  27. listopadu jdu na kontrolní CT, lepí mi už teď. Nic mě nebaví, nic mi nejde, jsem na ránu. Chjo, tak usnout a vzbudit se 3. prosince odpoledne. To bych si taaak přála!!